Dodnes je považován za jednu z nejlepších lehkých vah celé historie MMA, přesto má vůči svému odkazu jisté výčitky. Mohlo to být ještě lepší.
I na odpočinku má Khabib Nurmagomedov výčitky svědomí, že nestihl podstoupit všechny zápasy, jaké si jenom přál. To zahrnuje kanadskou legendu, amerického „strašáka“ a bývalého gangstera, jenž byl v jeden čas i šampionem UFC.
Od října roku 2020, kdy ve druhém kole na submisi ukončil Justina Gaethjeho, se slavný ruský Orel nachází v důchodu, přesto se občas může zdát, že z této hry úplně nezmizel. Je to dáno hlavně tím, že se vydal na tu manažerskou a trenérskou dráhu, i když on sám už do klece nikdy prý nepodívá.
„Když jsem se bavil s matkou, dal jsem jí slib, že už nikdy zápasit nebudu. Pokud bych tento slib porušil, tak co bych to pak byl za člověka? Jaký syn by takto úmyslně zlomil své matce srdce?“ zněl Orlvů dotaz, jenž položil reportérovi z UFC Russia.
„Jsem sice denně vystavován tomu pokušení, jelikož stále trénuji, ale jsou to jen takové myšlenky typu: ‚Jaké by to asi bylo.‘ Nakonec mi postačí, když k úspěchu dopomohu jiným,“ pravil Khabib.
Vše tedy nakonec zůstane u pouhých nesplněných snů. Co byl Nurmagomedov aktivním bojovníkem, nenašel ve své MMA kariéře přemožitele. Devětadvacet soupeřů podlehlo jeho síle a další tři ještě klidně mohli. Bohužel se s nimi nikdy nesetkal.
„Přál jsem si bojovat s Tonym Fergusonem v době, kdy byl ještě na vrcholu svých sil. Bohužel si to osud nikdy nepřál, a to jsme se oba dva tak snažili…,“ mrzelo jej.
„Druhým bojovníkem byl Georges St.Pierre. To je můj vzor, na jehož fightech jsem vyrůstal. V roce 2007 se stal šampionem a já z jeho duelů byl paf. Bylo by mi ctí s někým, jako je on, sdílet klec…,“ pokračoval ve výčtu.
A třetí? „Myslím si, že se psal rok 2014 nebo 2015, co se Anthony Pettis stal šampionem lehké váhy UFC. Velmi, velmi jsem si přál mu čelit, ale potom o svůj titul přišel v boji s Rafaelem dos Anjosem. Z té porážky se nikdy nevzpamatoval,“ sečetl všechna jména Khabib.
