Co Jorge Masvidal na turnaji UFC 287 prohrál v pořadí již svůj čtvrtý zápas, usoudil, že mu dozvonil zvonec a více než dvacetileté pohádce bojových sportů byl konec.
Jorge začínal jako pouliční rváč, který se pral ještě holými pěstmi pod taktovkou legendárního Kimbeho Slice. Postupně si svou drzostí a agresivním stylem vyšlapal cestičku až do UFC, kde sice na mistrovský opasek nikdy nedosáhl, zato ale svými zápasy uměl budit pozornost.
Nejvýraznější se z Masvidalova hlediska stal rok 2019. To nejprve nachytal Bena Askrena naskočeným kolenem a způsobil mu jak první kariérní prohru, tak se navíc zapsal do dějin UFC s nejrychlejším knokautem.
Hned na tento úspěch navázal v Londýně, kde vypnul tehdy rozjetého domácího borce Darrena Tilla. A aby toho nebylo málo, nakonec si v bitvě dvou „gangsterů“ vyšlápl na Natea Diaze. Tím do své moci získal symbolický BMF opasek, který Dana White nechal zhotovit pro „Největšího grázla planety“.
Tímto vítězstvím si Masvidal velmi nahlas řekl o titulovou šanci, kterou mu šéf UFC nejen jednou, ale rovnou dvakrát po sobě předložil. V obou případech ovšem floridský zápasník někdejšímu šampionovi Kamaru Usmanovi podlehl. Prvně to bylo na body, podruhé dokonce na KO. A zde je nutné připomenout, že Jorgeho jen tak nikdo neukončuje před limitem, Kamaruovi se to však podařilo.
Následně si Masvidal byl vyříkat spory s dávným parťákem Colbym Covingtonem, jehož za celých pět kol zasáhl jedním dobrým úderem, jinak to byl tah na jednu branku. Podobně tomu bylo i v duelu s jeho posledním soupeřem Gilbertem Burnsem, po čemž bojovník s přezdívkou Gamebred usoudil, že ukončí kariéru. Na turnaji UFC 287 padly do nitra oktagonu jeho rukavice, které tam patrně už zůstanou ležet navždy.
